Nejstresovější evropské země pro začínající řidiče
Naučit se řídit je samo o sobě náročné. Skutečná zkouška ale přichází až po získání řidičského průkazu, kdy se nový řidič musí vypořádat s hustým provozem, zdevastovaným stavem silnic, neznámým dopravním prostředím a někdy i s nejnebezpečnějšími cestami v Evropě. Země, ve které řídíte, ovlivňuje úplně všechno – a to platí dvojnásob u začínajících řidičů.
Specialisté na evropské dálniční systémy z CzechVignette.cz analyzovali 28 evropských zemí a sestavili žebříček těch, které jsou pro začínající řidiče nejvíce stresující. Studie vychází ze čtyř hlavních ukazatelů – hustoty provozu, tj. dopravních kolon, úmrtnosti na silnicích, kvality silniční infrastruktury a počtu registrovaných vozidel na 1 000 obyvatel. Nejhůře dopadlo Polsko, těsně následované Českou republikou.
Hlavní zjištění studie
- Polsko obsadilo první místo se skóre 99,43 bodu díky vysoké hustotě provozu (54,77), podprůměrné kvalitě silnic (4,3/7) a nadprůměrné nehodovosti (52 úmrtí na milion obyvatel).
- Česká republika skončila druhá se skóre 94,92 bodu. Výsledek ovlivnila především vysoká hustota provozu (53,5), horší kvalita silnic (3,9/7) a jeden z nejvyšších podílů registrovaných vozidel v Evropě (608 registrovaných vozidel na 1 000 obyvatel).
- Rumunsko obsadilo třetí místo. Má největší dopravní zácpy (62,5), nejvyšší úmrtnost na silnicích (77 úmrtí na milion obyvatel) a nejnižší hodnocení kvality silnic ze všech sledovaných zemí (3/7).
- Itálie má nejvyšší počet registrovaných vozidel (701 na 1 000 obyvatel), což výrazně přispívá k dopravnímu zatížení. Celkově se tak umístila na šestém místě.
- Malta překvapivě skončila na devátém místě, navzdory nejnižšímu počtu úmrtí z celé top 10 (21 úmrtí na milion obyvatel). Je to především kvůli špatné kvalitě silnic (3,3/7) a mimořádně vysoké hustotě vozidel (576 na 1 000 obyvatel) na malé rozloze ostrova.
Top 10 nejstresovějších evropských zemí pro začínající řidiče
| Pořadí | Země EU | Hustota provozu/dopravní zácpy | Počet úmrtí na silnicích /M | Kvalita silnic (1–7) | Počet vozidel /1k | Skóre stresu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Polsko | 54,77 | 52 | 4,3 | 629 | 99,43 |
| 2 | Česká republika | 53,5 | 45 | 3,9 | 608 | 94,92 |
| 3 | Rumunsko | 62,5 | 77 | 3 | 444 | 92,63 |
| 4 | Řecko | 48,05 | 64 | 4,6 | 579 | 87,02 |
| 5 | Bulharsko | 47 | 74 | 3,4 | 484 | 86,99 |
| 6 | Itálie | 38,2 | 51 | 4,4 | 701 | 84,73 |
| 7 | Hungary | 61,9 | 52 | 4 | 447 | 80,22 |
| 8 | Estonia | 40,4 | 50 | 4,7 | 635 | 76,83 |
| 9 | Malta | 50,5 | 21 | 3,3 | 576 | 73,44 |
| 10 | Latvia | 44,9 | 60 | 3,6 | 424 | 72,32 |
Celá tabulka a metodika níže.
1. Polsko – Skóre stresu na silnicích: 99,43
Polsko zaujímá první místo v žebříčku a data ponechávají jen malý prostor pro diskusi. Hustota provozu 54,77 je čtvrtá nejvyšší v rámci celé studie, skóre kvality silnic činí pouhých 4,3/7 a s 629 registrovanými vozidly na 1 000 obyvatel jsou polské silnice jak silně vytížené, tak nedostatečně připravené na tak masivní provoz. Kombinace hustého provozu, silnic se zhoršenou kvalitou a míry úmrtnosti 52 na milion obyvatel dohromady vytváří prostředí, které je pro začínající řidiče mimořádně náročné.
Situaci ještě zhoršují náhlé změny v infrastruktuře. Během terénního průzkumu jsme například zaznamenali výrazné zhoršení kvality vozovky při překročení německo-polské hranice na starším úseku dálnice A18. Nepříjemný zvuk pneumatik při změně terénu, a to obzvlášť v dálniční rychlosti, může být pro méně zkušené řidiče nepříjemným překvapením.
2. Česká republika – Skóre stresu na silnicích: 94,92
Česká republika se umístila na druhém místě se skóre silničního stresu 94,92, což ukazuje, jak je situace pro české řidiče celkově náročná. Vysoká dopravní hustota (53,5) spolu s podprůměrnou kvalitou silnic (3,9/7) ji řadí mezi nejvíce stresující země pro začínající řidiče ve střední Evropě. Podíl 608 vozidel na 1 000 obyvatel znamená, že na silnicích je málokdy klid. Pro začínající řidiče v Česku je doprava složitá a stresující dávno předtím, než se vůbec dostanou na dálnici.
Praktické zkušenosti z našich terénních jízd navíc ukazují i na faktory, které samotná statistika nezachytí. Patří mezi ně například náhlé úseky s hustou mlhou na dálnici D5 nebo komplikovaná dopravní omezení na D3, kde je provoz dočasně veden po úzkých souběžných komunikacích.
Pokud plánujete cestu po českých dálnicích, nezapomeňte, že na zpoplatněných úsecích je nutná platná elektronická dálniční známka. Trasy a informace o tom, jak si známku zakoupit předem, najdete v našem průvodci českými dálničními známkami.
3. Rumunsko – Skóre stresu na silnicích: 92,63
Rumunsko se umístilo na třetím místě, a to díky nejhorším výsledkům ve třech ze čtyř měřených ukazatelů: nejvyšší úroveň dopravní hustoty (62,5), nejvyšší míra úmrtnosti na silnicích (77 na milion obyvatel) a nejnižší skóre kvality silnic (pouze 3/7). Přestože má Rumunsko druhý nejnižší podíl registrovaných vozidel v celé studii (444 na 1 000 obyvatel), kombinace těchto faktorů vytváří pro začínající řidiče velmi náročné podmínky. Stav silnic je pro řidiče problematický sám o sobě, o vysoké dopravní hustotě nemluvě.
Kromě toho představují výzvu i hraniční přechody, kde dochází například k prudkému snižování rychlostních limitů ze 130 km/h až na 40 km/h na velmi krátkých úsecích. K tomu se přidává přísný systém kontroly kombinující automatické kamery i fyzické kontroly ze strany policie.
4. Řecko – Skóre stresu na silnicích: 87,02
Řecko se umístilo na čtvrtém místě. K jeho výsledku přispěla především vyšší úmrtnost na silnicích (64 úmrtí na milion obyvatel), vysoký podíl registrovaných vozidel (579 vozidel na 1 000 obyvatel) a výrazná dopravní hustota (48,05). Kvalita silnic s hodnocením 4,6 ze 7 patří mezi lepší výsledky v první desítce, ale sama o sobě nestačí na snížení stresu způsobeného vysokým počtem vozidel a nadprůměrnou úmrtností.
5. Bulharsko – Skóre stresu na silnicích: 86,99
Bulharsko obsadilo pátou příčku s výsledkem velmi blízkým Řecku, což ukazuje, jak malé rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ve středu žebříčku jsou. S úmrtností 74 osob na milion obyvatel (druhá nejvyšší hodnota v celé studii) a kvalitou silnic pouze 3,4 ze 7 představuje Bulharsko pro začínající řidiče náročné prostředí. Přispívá k tomu také poměrně vysoká úroveň dopravní hustoty (47,0), a to i přes nižší počet registrovaných vozidel.
Dalším faktorem, který může řidiče stresovat, je systém kontroly dálničních známek. V Bulharsku funguje prostřednictvím kamer a začíná okamžitě po vjezdu na zpoplatněný úsek, bez jakékoli ochranné lhůty pro řidiče, kteří se teprve přizpůsobují novému prostředí.
Komentář odborníka
„Výsledky jasně ukazují, že výzvou pro začínající řidiče není pouze získání jistoty za volantem. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém řídí. Země jako Polsko nebo Česká republika kombinují hustý provoz s infrastrukturou, která ne vždy odpovídá současnému množství vozidel. To vytváří náročné podmínky zejména pro řidiče, kteří své zkušenosti teprve získávají."
„Náš terénní průzkum opakovaně potvrzuje, že nejnáročnější bývají přechodové situace – první kilometry po vjezdu do nové země, náhlé zúžení pruhů v opravovaných úsecích nebo orientace v neznámém systému dálničních poplatků. V zemích jako Bulharsko nebo Rumunsko začíná kamerová kontrola okamžitě po vjezdu na dálnici bez spolehlivé ochranné lhůty. Tyto okamžiky náhlého stresu za volantem statistiky samy o sobě nezachytí, přesto mohou zásadně ovlivnit jistotu začínajícího řidiče."
— Mattijs Wijnmalen, CEO CzechVignette.cz
Metodika
Studie hodnotí nejstresovější evropské země pro začínající řidiče na základě čtyř hlavních ukazatelů: úroveň dopravní hustoty, počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel, kvalita silniční infrastruktury, počet registrovaných vozidel na 1 000 obyvatel. Data pocházejí ze zdrojů TomTom Traffic Index, ETSC PIN Report 2025, World Economic Forum, Eurostat a World Population Review. Pro vytvoření konečného pořadí byla každá kategorie převedena na percentilové skóre, ze kterého bylo vypočítáno celkové skóre dopravního stresu jednotlivých zemí.
Kompletní výsledky: všech 28 zemí
| Pořadí | Country | Hustota provozu/dopravní zácpy | Počet úmrtí na silnicích /M | Kvalita silnic (1–7) | Počet vozidel /1k | Skóre stresu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Polsko | 54,77 | 52 | 4,3 | 629 | 99,43 |
| 2 | Česká republika | 53,5 | 45 | 3,9 | 608 | 94,92 |
| 3 | Rumunsko | 62,5 | 77 | 3 | 444 | 92,63 |
| 4 | Řecko | 48,05 | 64 | 4,6 | 579 | 87,02 |
| 5 | Bulharsko | 47 | 74 | 3,4 | 484 | 86,99 |
| 6 | Itálie | 38,2 | 51 | 4,4 | 701 | 84,73 |
| 7 | Hungary | 61,9 | 52 | 4 | 447 | 80,22 |
| 8 | Estonia | 40,4 | 50 | 4,7 | 635 | 76,83 |
| 9 | Malta | 50,5 | 21 | 3,3 | 576 | 73,44 |
| 10 | Latvia | 44,9 | 60 | 3,6 | 424 | 72,32 |
| 11 | Lithuania | 44,53 | 42 | 4,8 | 598 | 71,19 |
| 12 | Slovakia | 44,6 | 48 | 4 | 502 | 70,06 |
| 13 | United Kingdom | 46,12 | 25 | 4,9 | 603 | 63,26 |
| 14 | Ireland | 60,7 | 32 | 4,4 | 466 | 62,13 |
| 15 | Luxembourg | 41,3 | 27 | 5,5 | 670 | 56,46 |
| 16 | Německo | 39,58 | 33 | 5,3 | 590 | 55,33 |
| 17 | Finland | 35,98 | 31 | 5,3 | 666 | 54,20 |
| 18 | Slovenia | 36,7 | 32 | 4,9 | 587 | 51,94 |
| 19 | Austria | 45,4 | 38 | 6 | 569 | 51,94 |
| 20 | Portugal | 35,45 | 60 | 6 | 571 | 50,84 |
| 21 | Belgium | 34,45 | 40 | 4,4 | 513 | 49,72 |
| 21 | France | 35,28 | 48 | 5,4 | 579 | 49,72 |
| 23 | Switzerland | 43,27 | 28 | 6,3 | 542 | 36,14 |
| 24 | Spain | 31,3 | 36 | 5,7 | 544 | 31,60 |
| 25 | Netherlands | 36,64 | 38 | 6,4 | 513 | 30,47 |
| 26 | Norway | 29,85 | 16 | 4,5 | 517 | 29,37 |
| 27 | Denmark | 41,13 | 24 | 5,6 | 478 | 28,21 |
| 28 | Sweden | 32,96 | 20 | 5,3 | 470 | 19,18 |
Pořadí odpovídá metodice studie v době zveřejnění. Hlavní zdroje dat: TomTom Traffic Index, ETSC PIN, WEF, Eurostat a World Population Review.
Jste řidičem v České republice?
Česko se v této studii umístilo na druhém místě v celkovém stresu na silnicích. Pokud jezdíte i po dálnicích, snižte svůj stres tak, že si zakoupíte dálniční známku ještě před cestou na CzechVignette.cz nebo prostřednictvím oficiálního portálu edalnice.cz.
